Chov

V pravo nahoře je umístěn sloupec s obsahovými vlákny kategorie "Chov". A pod tímto odstavcem je umístěn přehled všech mnou psaných článků týkajích se chovu žev. Netvrdím, že mé způsoby chovu jsou ty jediné správné, ale to o čem píšu mám vyzkoušené a osvědčené. Jeden člověk před časem v internetové diskuzi napsal, že chová želvy již deset let, a proto je zkušený chovatel. Někdo mu na to odpověděl, že jestli chová želvy deset let, je slušně nakročený začátečník. A s tím mohu jen souhlasit. Myslím si, že nikdo nemůže říct, že už se nemá co naučit a veškeré problematice chovu želv dokonale rozumí. Ne. Želva není křeček, který na přes rok ve spokojeném stáří umírá. Želva je tvor, který nás může hravě přežít. Můžeme studovat celý život a stejně nás často překvapí. Rady, tipy a návody, které zde prezentuji jsem se z veliké části naučil od chovatelů "průkopníků", kteří neměli v podstatě žádné nosné informace o tom, "jak na to". Ale přesto metodou pokusů a omylů přišli na dobrá řešení. 

Veškeré články na těchto webových stránkách zaměřuji na druhy želv, které chovám. Připadá mi nepatřičné dělat moudrého a psát o něčem, co znám jen teoreticky. Nemám veterinární vzdělání, ani zemědělskou školu se zaměřením na chov drobného zvířectva. Jsem zaměřením pedagog. Ale už mám (doufám) za ta léta se želvami nějaké praktické zkušenosti, které mohu prezentovat. Rád bych zopakoval, že nejsem zastáncem zaručeně pravých a jediných správných způsobů chovu. Myslím, že cest ke správnému výsledku (myšleno správnému vývoji želvy od inkubátoru do jejích aspoň 70 let) může být více. A nebudu se tudíž zapojovat do věčné diskuze „hobliny versus lignocel“ atd. Ať si každý vyzkouší  to, co mu vyhovuje a zůstane u toho. Tak jsem to udělal i já.