FOTODOKUMENT - STAVBA ŽELVÍHO SKLENÍKU

27.09.2013 18:51

V tomto článku se s vámi chci podělit o průběh, přibližně třicetidenní, práce na stavbě venkovního želvího skleníku. Byla to práce zdlouhavá, nicméně pro mě zábavná. Skleník byl stavěn pro dva druhy želv. Pro želvy pardálí a želvy uhlířské. Pro oba tyto druhy je podobný hangár ohromným plusem! Díky skleníku se protáhne "venkovní sezóna" oběma druhům přibližně o dva měsíce ročně (možná více, ještě nemám odzkoušeno), což je pro ně zdaaaleka to nejlepší prostředí. Samozřejmě je třeba z konce jara a ze začátku podzimu vyhřívat boudy, ale i tak je to pro chovatele mnohem úspornější, než terarijní provoz. Bohužel jsem kvůli úrazu nestihl skleník letos dokončit, ale těším se na jarní měsíce, na nejzábavnější dokončovací práce. A sice, udělat to ve skleníku co nejvíce na míru oběma druhům. Na polovině u uhlířek položím silnou vrstvu mulčovací kůry a u pardálek směs písku se zeminou. Nějaké pěkné květiny, kořeny, kameny atd. Už se těším! Jak to bude probíhat budete následně moci vidět v doplněném článku novými fotografiemi. Pokud by se někdo rozhodl pro stavbu podobného díla, jsem ochotný poradit. 

Nejdříve jsem přemýšlel, jestli skleník koupit nebo udělat svépomocí. Vyhrála druhá varianta, a to z těchto důvodů: Udělám si to přesně, jak chci. Skleník ze sádrokartonových profilů je nekonečně variabilní, takže kdykoli půjde cokoli přestavět, přidat odebrat, atd. Je to sice časově náročné řešení, ale lacinější. Předtím, než mě napadlo udělat skleník ze sádrokartonových profilů, jsem přemýšlel o dřevě, ale to má poměrně hodně nevýhod (nevydrží tak dlouho, vlivem vysokých teplot bude dost pracovat, atd.). Následně jsem se podíval na internet, jestli už někoho něco podobného napadlo přede mnou, a našel jsem fotky od dvou lidí, kteří mě předběhli. Škoda, mohl jsem si to nechat patentovat... :)

Umístění skleníku pro mě bylo jasně dáno. Želvy uhlířské mají výběh za barákem, je nejvlhčí, přistíněný, což je pro ně ideální. Tudíž bylo jasné, že skleník musí navazovat na jejich výběh. Zbývalo tedy vyklidit prostor pro výběh určený pardálkám. 

Jako základ pro skleník jsem zvolil obyčejné betonové obrubníky rozměrů 100x20x5 cm. Cca 40 korunová záležitost.

Při šířce obrubníků (5 cm), bylo docela náročné položit základy tak, aby následně korespondovaly s konstrukcí skleníku. Ale při častém měření úhlů a roviny se to dalo zvládnout. 

A mohlo začít samotné konstruování základny skleníku z několika typů sádrokartonových profilů. Bylo důležité nejdříve vytvořit jakousi "základnu" s narýsovaným středem a poměry obou stran. Pak zbývalo jen spojit profily pomocí vrutů a nýtů za dodržení nastavených úhlů. Prví žebro mi trvalo téměř celé odpoledne, další už frčely cca po hodině. 

Po dokončení všech žeber konstrukce, přišlo na řadu postavit je a přichytit k vytvořené základně. Na fotce níže stojí již tři žebra.

A konstrukce je hotová... Zbývá ji přemístit na betonovou základnu. Následně jí k základně pomocí vrutů a hmoždinek přichytit.

Hotovo. Konečně jsem mohl začít "instalovat" polykarbonát. Polykarbonát prodávají v deskách 6 x 2,1 m. Tudíž jsem konstrukci naplánoval tak, aby na oba boky připadla jedna celá deska, na střechu jedna na půl rozřízlá a předek a zadek se vyřezal z poslední, čtvrté. Odpadové odřezky by daly dohromady tak 1 m2. 

A právě v této fázi se přiblížil večer a mně nezbývalo než nechat práci na zítra. Jenže! Po půlnoci se přihnala bouřka s velikým B. Já běhal venku a profily podpíral jak se dalo. Bouřka přišla v nejméně žádanou chvíli. Ještě, že jsem stihl konstrukci přivrtat k obrubníkům. 

Ráno na mě čekalo milé překvapení. Sleník přežil zcela bez újmy. Na následující fotografii můžete vidět profily, které podpíraly předek a zadek proti větru ze západu. 

Osazeny oba boky a celá střecha. Konstrukce je polykarbonátem pěkně "svázaná". Mimochodem, na celý skleník padlo přes 2000 Ks spojovacího materiálu...

Teď přijde přijde na řadu vyztužení konstrukce. Také práce na dveřích a oknech. 

A teď se konstrukce ani nehne. Bouřky už se nebojím...

Následuje stavba boud a stolů... Je to pár lehoučkých profilů, ale dohromady vzájemně se podpírajíce unesou hrozně moc.

Využívám nastřádaný použitý materiál, je grátis a účel zcela splní.

Na zateplení se nevyplatí šetřit...

Znáte to, jakmile se vytvoří odkládací plocha, bude už navždy využita a je v podstatě neukliditelná...

Spodek je oplechován (ještě před natřením) proto, aby želvy drápy neponičily polykarbonát.

A je hotovo! Tedy alespoň to hlavní, zbývá ještě mnoho hodin dodělávek...

První okamžiky želv uhlířských v novém bydlení. Zde stráví většinu svých životů.

Nové prostředí samec neřeší. Prošla před ním samička s hezkým pozadím a už neví, kde mu hlava stojí... 

Vím, některé želvy nejsou úplně dokonale narostlé. Pořídil jsem je již jako odrostlé kusy a s mírným pyramiděním nic nenadělám. Nyní želvy rostou správně, tak se to postupně zlepšuje...

A už fungují i okna! Na jaře do nich nainstaluji automatické otvírače, aby náhodou želvám nebylo moc teplo až budeme na dovolené...

Už jen vymyslet dvířka tak, aby si želvy samy neotevřely, když venku bude fujavice...

No a jak jsem napsal v úvodu, teď mě čeká již jen ta zábavná tvůrčí práce, kdy se pokusím vytvořit pěkné prostředí pro oba druhy. Alespoň podobné tomu, jaké mají želvy na svých původních lokalitách. Jakmile budu hotov. Tento foto článek doplním.