Venkovní výběhy

Venkovní výběh je téměř nezbytnou potřebou spojenou s chovem želv. Píši téměř, protože jsou i druhy, které při správných podmínkách lze chovat celoročně doma. Pokud žijete v bytě a máte touhu pořídit si želvičku, tak vybírejte z menších druhů. V případě, že dopřejete svým svěřencům dostatek prostoru, tepla, světla (i UV), vhodnou potravu, vlhkost, atd., tak to půjde. Pokud máte balkón, tím lépe. Ale to už bych zabíhal do "sousedního" tématu VNITŘNÍ UBIKACE a to nechci. Venkovní výběh a možnost pro želvy vyrůstat a žít v přírodních podmínkách je pro ně ale zdaleka to nejlepší, ničím nenahraditelné prostředí. Samozřejmě, každý druh má svá specifika v jakém období může ve venkovním výběhu pobývat a jaké "služby" k tomu bude potřebovat od nás - a právě o tom pojednává následující článek.

1) Umístění výběhu

• Při plánování stavby želvího venkovního výběhu je třeba brát v potaz několik faktorů. Zde uvedu několik typů, podle kterých je dle mého názoru, nejlepší situovat výběh (samozřejmě ne vždy to lze): 
• Nejlépe je vybrat jižní dobře osluněný mírný svah.
• Ideální je, aby na výběhy bylo dostatečně dobře vidět i z baráku. To hlavně v případě, že chováte želv více. Nejen kvůli vizuální kontrole želv, ale také kvůli případným lidským návštěvám.
• Pokud možno, vybírejte místo, kde se dobře daří bylinám, kde je více vláhy. Takové místo i během žhavých letních týdnů nevyprahne a zelené krmení v něm neuschne. Pokud to bude místo bohaté na různé druhy zeleně, želvy to nesmírně uvítají a vám to ušetří práci s dokrmováním.
• 

2) Velikost výběhu

• Velikost výběhu bude určovat několik aspektů. Záleží na počtu a druhu želv které chováte. Nároky na prostor nejsou nijak přehnané. 
• Pokud chcete, aby se želvy krmily samy a nemuseli jste je dokrmovat vy, tak pro skupinu 3, 5 (první číslo jsou vždy samci a druhé samice) želv rodu testudo, postačí nějakých 25 - 30 m2. U želv čtyřprstých bychom mohli jít i níže. Kdo si může dovolit prostor větší, nic tím nezkazí, naopak.
• Oproti tomu skupina 3, 5 dospělých želv pardálích dokáže spořádat půl zahrady. Zase je u nich výhoda, že nejsou vybíravé a baští kromě bylin i obyčejnou trávu se stejným nadšením a to rovnoměrně jako sekačky). Jako dostatečný "samokrmný" prostor pro tuto skupinu odhaduji výběh o velikosti  minimálně 50 m2. 
• Želvy uhlířské jsou oproti pardálím prostorově méně náročné. Pro mou početnou chovnou skupinu úplně postačuje výběh o velikosti cca 30 m2. Je to také díky tomu, že dostávají oproti jiným druhům častější a větší potravinová přilepšení (viz. DOPLŇKOVÁ POTRAVA).
• Pro toho, kdo vlastní jednu či dvě želvičky jsou předešlé řádky samozřejmě k ničemu (i když kdo ví, taky jsem začínal s jednou želvou a tehdy mě nenapadlo, že se dostanu až sem). Pokud plánujete stavbu výběhu pro jednu či dvě želvičky, může vám pomoci odvodit si velikost z předešlých čísel.

3) Vzhled a uspořádání výběhu

• Záleží na vašich možnostech. Pro větší chovatele není kvůli přehlednosti vždy dost dobře možné udělat výběhy pěkně členité. Ideální výběh by měl být:
• Co možná nejpodobnější přirozenému prostředí. Pro inspiraci doporučuji navštívit stránky balcanica.info, kde lze najít fotografie želv rodu testudo v jejich přirozeném přírodním prostředí.
• Jako bariéru ohraničující prostor výběhu použijeme cokoli, co splní účel. Fantasii se meze nekladou. Pro příklad lze použít: vlnitý eternit, dřevěnou palisádu, sklo, ztracené bednění, osb desky, plexisklo, polykarbonát, atd. Je důležité, aby byl použitý materiál přibližně 40 cm nad povrchem výběhu a pod povrch zapuštěn minimálně 15 cm. Želvy dokáží zdrhnout i z Alkatrazu. Kdo se směje a výšku podcení, může se divit.
• Výběh by měl být pěkně členitý s různými zákoutími a úkryty, kameny, keři, keříky, skalkami,... Výběh lze udělat opravdu krásně, pro inspiraci mrkněte sem.
• Do výběhu je možné vysadit - ovocné stromy, moruše, jostu, angrešt, rybíz, maliník, ostružiník, růži šípkovou, ibišek syrský, všechny možné netřesky a skalničky, atd. Všechno to, co následně můžeme použít jako zpestření potravy.
• V horní části výběhu (pokud je svažitý), na dobře osluněném místě udělejte "kladecí" kopeček z kypré hlíny (stačí 3 kolečka). Mohou v něm být z části zakomponovány kameny. Z nějakých 90% mi kladecí kopečky fungují a želvy si vyberou pro kladení snůšky právě je. Intuitivně hledají dobře osluněné místo, kde mají jejich potencionální potomci větší šanci na úspěch. A také se jim v kypré hlíně snadno vyhravává jamka.
• 

4) Bouda jako úkryt

•  Je bouda nutná? Ano je. Naše podnebí to vyžaduje. Želvy musí mít možnost schovat se před nepřízní počasí do vhodného úkrytu, který plní termoregulační funkci a kde jsou chráněny před větrem, deštěm, případně i nočními mrazíkem. 
• Velikost boudy volíme samozřejmě podle počtu želv a jejich velikosti. Platí, že čím je bouda větší, tím má lepší má teplotní setrvačnost. Malé "ptačí" budky nemají téměř smysl. Základna boudy by měla být veliká minimálně 80 x 40 cm.
• V boudě nikdy neděláme pevné dno, želvy nutně potřebují vlhko, které prostupuje půdou. Na dně boudy půdu nakypříme a smícháme ji s pískem. Želvy se tak budou moci zahrabávat pod slámu do hlinitopísčité půdy, jak hluboko budou chtít. 
• Jako izolační materiál, kterým vysteleme a naplníme celou boudu, použijeme slámu. Je snadno sehnatelná, levná, neplesnivý a výborně izoluje (však ji také naši předci používali jako střešní či půdní izolaci).
• V životě se většinou řídím zásadou "když už, tak už", takže moje boudy jsou izolované nejen slámou, ale i polystyrenem nebo jsou obložené cihlami, které zajišťují výbornou teplotní setrvačnost. 
• Mnou chované želvy rodu testudo a agrionemys horsfiedli nepotřebují v boudě žádný výhřevný zdroj.
• Želvám pardálím a uhlířským je třeba boudy vyhřívat (pomocí topné desky, kabelu, případně keramické "žárovky" a termostatu). Zdroj umístíme do střechy boudy, v horším případě do boků, ne na zem. Želvy nejsou přizpůsobeny přijímat teplo ze zpodu a podle zkušeností dalších chovatelů je to pro ně prokazatelně zdravotně nebezpečné. Pardálkám temperujeme na cca 15 °C a uhlířkám cca na 18°C. Želvy si v boudě samy vyberou teplotu ve které chtějí právě být, podle toho, jak daleko si zalezou od tepelného zdroje. 
• Jako střešní krytinu můžeme použít cokoli, co nepropustí vodu, je nejlépe tmavé a dlouho vydrží. Já mám na střechách tlustý asfaltovokamýnkový pás. Který sám o sobě dobře akumuluje teplo a vyhřívá boudu i když zajde slunce. Nehledě na to, že se na něm a na boudě chovateli následně dobře leží.
• 

5) Ochrana výběhu

• Jak jsem již v odstavci o umístění výběhu uvedl, je dobré mít výběh pokud monžo na očích.
• Mladým zvířatům do velikosti cca 12 cm bychom měli výběh pro jistotu chránit pletivem.
• Pro želvy ve výběhu může být nebezpečím:
• Člověk - prevencí proti zloďějům může být pes, kamera, světlo s pohybovým senzorem, alarm, atd. 
• Pes - pokud k němu nemáte 100% důvěru, tak mu zamezte přístupu k želvám. Jakmile pes jednou želvu napadne, už se mu nedá nikdy věřit. Náš hafan (Bernský salašnický pes) je k želvám gentleman a hlídá na jedničku. 
• Kočka - může být nebezpečím pro malé želvy do velikosti cca 12 cm. Hravá koťata dovedou malou želvičku pěkně šikanovat. Na větší želvy už si netroufnou. Sousedovo kočky jsou s mými želvami takoví kámoši, že se v boudě někdy společně zahřívají. Jednou jsem viděl želvu uhlířskou, jak šla prozkoumat divné chlupaté stvoření ležící ve výběhu a kočku ze zvědavosti kousla, ta s vřískotem vyskočila a bleskurychle utekla. Od té doby už v jejich výběhu nerelaxuje...
• Draví ptáci, kuny, lišky - bohudík s nimi nemám žádnou negativní zkušenost.
• Myši jsem v želví boudě nikdy neviděl a nikdy jsem ani neslyšel, že by udělali nějakou neplechu na nezimující želvě. Pokud by myš napadla zimující želvu, pravděpodbně by to dobře neskončilo. O tom více v kategorii ZIMOVÁNÍ.
• 

6) V jakém období mohou želvy ve venkovních výbězích pobívat  

• Mnou chované odrostlé a dospělé želvy rodu testudo a agrionemys pobývají ve venkovních výbězích hned po odzimování. Od konce března (vyjímečně začátkem dubna) až do té doby, než je opět uložím k zimnímu spánku do sklepa. Termín je hodně závyslý na počasí. Jde o to, želvy uložit před prvními silnějšími mrazy. Někdy to vyjde na listopad, někdy až na prosinec. O termínu kdy uklízím a vyndavám želvy ze zimoviště budu zde na stránkách vždy informovat. Více o tomto tématu v kategorii ZIMOVÁNÍ. Tyto druhy želv zásadně nepřenáším v průběhu sezóny do vnitřních ubikací a zase zpět. Rozhodil by se jim tak celý životní cyklus. Život venku, je tím úplně nejlepším co svým želvím svěřencům můžeme dopřát! Žádné umělé podmínky nemohou tento přírodní způsob chovu předčit. 
• Želvy pardálí jdou na denní sluníčko často už koncem března. Ale to jen v případě, že jsou krásné slunné dny. Jak sluníčko zajde, jdou zase do vnitřních ubikací. Na stálo je lze vyndat přibližně v polovině května (za předpokladu vyhřívané boudy na cca 15 °C). Do vyhřívaných vnitřních ubikací, kde jim začínáme simulovat jejich teplé období, se vracejí přibližně v polovině září.
• Želvy uhlířské jsou na tom podobně jako pardálí. Ale přeci jen jsou trochu víc choulostivé na teploty. Boudu jim vyhříváme na cca 18 °C. Jelikož jsem letos dokončil stavbu želvího skleníku, očekávám, že na stálo do něho želvy pardálí umístím v průběhu dubna a uhlířské začátkem května. Zpět do interiéru půjdou pardálí v polovině října a uhlířské v polovině září. Ovšem záleží vždy na aktuálním počasí. Toto jsou jen přibližná data. V posledních letech počasí blázní a nerad bych, aby mě někdo v budoucnu obvinil, že mu, kvůli mým radám, na konci září zmrzla želva...
•  

7) Počasí

• Každý správný chovatel želv jistě sleduje předpověď a s napětím vyhlíží pěkné počasí - kdy bude moci odzimovat želvy, kdy bude moci nezimující druhy pustit do venkovních výběhů zalitých sluncem. Vyhlíží pěkné dny a odhaduje kdy budou želvy snášet, atd. Prostě předpověď počasí je pro nás chovatele důležitá. Pravda, dá se jí věřit tak na den dva dopředu, následně mi to někdy přijde, jak když meterologové věští z koule, ale přece. Zde jsou umístěné odkazy na webnové stránky o počasí, které považuji za dobré:
•  Accuweather  - Ucelený portál o počasí, je zde možno vyhledat aktuální počasí i předpověď, průměrné teploty, atd a to na všech místech světa. Výborný nástroj pro to, abychom si udělali představu o počasí na původních lokalitách našich chovaných druhů.
• Stránky českého hydrometeorologického ústavu - předpověď, průměrné teploty, články, dlouhodobé vyhlídky, atd.
• Počasí na seznam.cz - jednoduché a někdy mi přijde nejpřesnější.
•